Jsem vrah! A co vy…?

Je obtížné se s tím smířit ale někdy se dějí věci přesně naopak, než by si člověk přál. Stalo se vám někdy, že jste chtěli někomu pomoci a místo toho jste mu ublížili? Máte rádi přírodu a chcete jí pomáhat, rádi pozorujete ptáčky a poslední věc, kterou byste chtěli, je jim ublížit? Přesně to se ale někdy stane...

Člověk, přítel přírody?

Webcam – noví obyvatelé

Střecha naší univerzitní budovy má nové obyvatele! Po nedávném vyhnízdění Ústřičníka velkého (Haematopus ostralegus) se na střeše usídlily dva páry Racka žlutonohého (Larus fuscus) a jeden pár Racka bouřního (Larus canus). Kamera nyní míří právě na Racka bouřního – dva mladí se už vyklubali tak se nezapomeňte podívat!

http://tjeld.uib.no/videoframe.html

Zmatení jazyků

Při této příležitosti bych ještě rád zmínil zmatky, které panují v názvosloví ptáků v různých jazycích – člověk by si představoval, že přeci nemůže být žádný problém přeložit název druhu z jednoho jazyka do druhého. Opak je pravdou; Racek bouřní se anglicky řekne Common Gull, to je něco jako Racek obecný, v norštině je to pak Fiskemåke – přeložit by se to dalo jako Racek rybí…a tak je to se všemi názvy a ostatními jazyky, nejlepší je prostě znát latinské názvosloví no ale „dámy a pánové, nechci se vás dotknout ale kdo z vás to zná?“ (já tedy ne :- ))

__________________________________________________________________________

Webcam - první mládě na světě!

V pondělí 24.5.2010 navečer se vylíhlo první kuře ze snůšky Ústřičníka velkého (Haematopus ostralegus), který hnízdí na střeše naší univerzitní budovy v norském Bergenu a který už jako tradičně sleduje on-line webová kamerka. První ptáče je pěkný rošťák, chvíli neposedí a už běhá za svými rodiči, občas zvědavě klove do objektivu kamery. Nezapomeňte si pustit online vysílání (včetně zvuku!) na následujícím odkazu. Za necelý měsíc tu bude nejdelší den v roce a už teď se můžete dívat klidně i o půlnoci :

Webcam – Ústřičníci jsou zpátky!

Stejně jako loňský rok tak i letos párek Ústřičníka velkého (Haematopus ostralegus) zahnízdil na střeše naší univerzitní budovy v norském Bergenu. Něco málo jsem o hnízdění Ústřičníků na střechách domů psal i v květnu před rokem – některá fakta si můžete připomenout v článku S Ústřičníkem nad hlavou – webcam. Pokud chcete sledovat letošní hnízdění, pusťte si video (včetně zvuku!) na následujícím odkazu:

Jaro přišlo do Bergenu!

Ano! Konečně jaro dorazilo i k nám na sever! Sice se stále ještě ztěžka otřepává z nánosů sněhu, které tu po sobě zanechala nezvykle dlouhá a chladná zima, už je ale cítit ve vzduchu, dny se prodlužují a teploty už se drží nad bodem mrazu. Je tomu na den téměř přesně rok, kdy jsem psal: "Minulý týden jsem také konečně cestou do práce zahlédl v přístavu několik Ústřičníků velkých, jaro je tu..." a Ústřičníci jako by i letos vyslyšeli mé přání, ukázali se dnes na tom samém místě opět! Jsou to pro mě zdejší poslové jara - ptáci, kteří se společně se Špačky přilétají mezi prvními. Vůbec bych se nedivil, kdyby dnešní párek Ústřičníků byli ti samí ptáci jako loňský rok... Vítej jaro!!!

Ty vole!

Evoluce ptáků v přímém přenosu

Ptáci z čeledi Pěnkavovitých, kteří před téměř 200 lety pomohli Charlesu Darwinovi definovat jeho evoluční teorii se opět ukázali! Vědci, studující tyto ptáky na Galapágách pozorovali během 30 let podrobného výzkumu přirozený vývoj a přírodní selekci v rámci jednoho druhu. během posledních desetiletí došlo kvůli několika silným výkyvům počasí k přírodnímu výběru mezi ptáky druhu Pěnkavka prostřední (Geospiza fortis) – ptáci se silným zobákem přežili období sucha díky adaptaci na potravu schovanou v tvrdých semenech na úkor ptáků se slabším zobákem schopným louskat jen malá semena a měkké plody. Během let ptáci se silným zobákem v populaci silně převážili – k velkému překvapení vědců vzhledem k rychlosti s jakou k evoluci v přírodě dochází.

Více informací zde:

The Continuing Saga of the Galápagos Finches

Darwin's Birds: Evolution and DNA in the Galápagos

Nová sekce stránek – seznam fotografií ptáků A-Z

Vše se časem vyvíjí a tak i na tomto webu, v horním menu, na třetím místě zleva přibyla další a snad už poslední položka pojmenovaná „PTÁCI A-Z“. Pod tímto linkem bude neustále aktualizovaný seznam všech ptáků, které můžete najít v galerii těchto stránek zaměřených převážně na fotografii avifauny. U každého druhu je zkratkovitě uvedeno, na jakém kontinentu byla fotografie pořízena. Tato funkce by měla zpřehlednit a zjednodušit hledání fotografie určitého ptačího druhu a pro mě je zároveň dobrou pomůckou ke sledování počtu vyfocených ptáků – nyní je to zatím jen 119 druhů celkem, z toho 76 z Evropy ale věřím, že léty se tento seznam významně rozšíří.

Fotografování ptáků z automobilu

Když jsem loňský rok na jaře potkal na norském ostrově Runde dánského fotografa ptáků s přezdívkou John Fugl (Honza Pták), jednou ze zajímavých a praktických informací, které jsem se dozvěděl bylo, že mezi nejúčinnější metody maskování je fotografování ptáků z automobilu. V té době jsem si ještě myslel, že nejlepší je lehnout si na zem pod maskovací šálu a vyčkávat; první zkušenosti z focením z auta však daly Johnovi za pravdu…