Pár tipů na fotografování ptáků v Norsku

Pomalu nám v Evropě začíná nová sezóna, jaro už je cítit ve vzduchu a někteří z nás spřádají plány na nějaký ten zajímavý fotografický výlet. Poslední dobou mi v emailové schránce přibývají dotazy ohledně tipů na zajímavé fotografické lokality ptactva v Norsku. Abych nemusel každému tazateli odpovídat zvlášť (a čekat alespoň na minimální odpověď a trochu toho vděku za čas strávený odpovědí, které dost často nepřichází - co se to v Čechách s lidmi děje???...), shrnu pár věcí do tohoto článku, pokud máte specifičtější dotaz, samozřejmě se mi ozvěte mailem...

Lyskonoh úzkozobý - arktický plavec

Vedle bekasiny větší (Gallinago media) byl dalším hlavním cílem letní výpravy za ptáky středního Norska malý, krásně zbarvený bahňáček lyskonoh úzkozobý(Phalaropus lobatus). Zatímco za bekasinou jsme si to namířili do oblasti Levangeru u Trondheimsfjordu, za lyskonohem jsme se vydali do národního parku Dovrefjell-Sunndalsfjella jižně od města Oppdal...

Krakovští bufeťáci

Na pracovní cestu do polského Krakova během loňského listopadu jsem si vzal jen základní fotovýbavu. Nečekal jsem, že budu mít čas jezdit někde po venkově a hledat ptáky. Naštěstí jsem ale bydlel hned pod hradem Wawel těsně u řeky Visly a tak jsem si na své odpolední procházky podél náplavky vzal alespoň 200mm objektiv a snažil se nafotit ptačí obyvatele města - většinou racky ale také kavky a havrany - ptáky, kteří v menších skupinkách vegetovali nejčastěji v parcích kolem "supermarketů" - odpadkových košů...

Portfolio - Holandské tulipány a polární záře

Do sekce PORTFOLIO jsem přidal dvě nové položky - Holandské tulipány a Polární záři. Co mají tyto dvě portfolia společného? Snad to, že hlavním objektem fotografií jsou barvy - již v začátcích svého fotografování jsem si kdesi přečetl jedno z pravidel "Foťte barvy" - a ono to funguje!

Zde je tedy výběr toho nejlepšího v Portfoliu HOLANDSKÉ TULIPÁNY a tady jsou fotografie POLÁRNÍ ZÁŘE. Ostatní kategorie vybraných fotografií pak naleznete v horní části menu pod záložkou "PORTFOLIO".

Krmítko

Už jsou to 4 roky kdy jsem poprvé a naposledy fotil ptáky u krmítka - bylo to v Čechách na sklonku roku 2007 a od té doby jsem snil o tom, že budu zimu trávit v krytu u krmítka. Leč dosud jsme vždy bydleli na místech, kde se krmítko postavit nedalo a chodit někam do lesa nebo do parku se mi nechtělo. V létě jsme se přestěhovali na jih od Bergenu doslova na samotu u lesa a já si konečně mohl postavit krmítko na dvorku...

kalendář ptáci 2012

Slíbil jsem propagaci tohoto kalendáře takže pokud hledáte pěkný dárek pro své blízké, kteří jsou postiženi stejnou zálibou, můžete jej objednat online na následujícím odkazu, existuje ve třech jazykových mutacích - němčině, angličtině a španělštině...

Polární záře - nebeská fata morgána

Tak dlouho jsem na ten okamžik čekal a nakonec jsem ho málem propásl. Kdyby nás nad ránem neprobudila svým brekem malá Magdalenka, nevšiml bych si, že noční nebe se, podobně jako horký vzduch nad pouští, vlní bledým světlem polární záře. Předpovědi intenzity polární záře sleduji celkem pravidelně už asi rok ale nikdy nelze přesně odhadnout, jak intenzivní záře se na nebi objeví...

Bekasina větší ve středním Norsku

Tedy to byla pauza! Červnová dovolená v Norsku, stěhování do nového domku, léto v Čechách strávené na přestavbě domu a koncem září zase zpět do Norska po mateřské dovolené - hodně se toho poslední dobou dělo a téměř nic z toho nemělo nic společného s focením ptáků. Jediný zážitek z léta bylo setkání s ledňáčkem - ale ne, že bych se za ním vydal k potoku - tenhle krasavec se objevil na našem malém zahradním jezírku za oknem obýváku...

Červnový výlet za ptáky středního Norska

Je to už téměř celé dva měsíce od mého posledního článku - co jsem celou tu dobu dělal? Byl to trochu hektický čas, hlavně v práci, kde jsem se snažil dokončit několik věcí před mou otcovskou dovolenou, které tu v Norsku máme povinně 10 týdnů. Ta mi začala v červnu a ihned jsem ji využil pro cesty za ptáky. Taky se musím přiznat, že poslední dobou si pokládám otázku, zda to celé má smysl, trávit veškerý čas focením a aktualizováním stránek, ze zábavy se pomalu stává povinnost a to člověka tolik netěší...

Sněhule na sněhu, plachý bělokur a zmatení jazyků

Když se zamyslím nad tím, kolik jsem za poslední tři týdny nachodil a nastoupal kilometrů a kolik fotografií ptáků jsem přitom udělal, říkám si, jestli nejsem spíš vášnivý turista než fotograf. Můj poslední velikonoční výlet vedl na horu Gullfjell nedaleko Bergenu. Ano, je to tam, kde jsem v červnu fotil kulíky zlaté. Tentokrát jsem se vydal na nejvyšší bod celého masívu zvaný Gullfjelltoppen (něco jako Vrchol Zlaté Hory) a to z toho jednoduchého důvodu, že je zde ideální terén pro pozorování bělokura horského (Lagopus mutus)...

Podpořte nekácení na Šumavě

Když Zdeněk Svěrák v poslední hře divadla Jára Cimrmana České nebe říká o Cimrmanovi: „takoví lidé by měli přednášet a psát, tím budou národu prospěšnější, než když budou sedět na hradě…“ naráží nepřímo a velmi trefně na chování Václava Klause. Není mi moc jasné, jak se mohl tento člověk stát prezidentem ČR…podobně nerozumím tomu, jak se Jan Stráský mohl stát ředitelem NP Šumava. Stejně tragikomicky, jako když v devadesátých letech reprezentoval s cigaretou u pusy Ministerstvo zdravotnictví, tak dnes jako hlava Národního parku Šumava podporuje prolomení limitů, které zamezují zásahy a těžbu v jejích nejcennějších částech.

V ráji tetřívků

Když jsem před rokem obdivoval fotografie tetřívků obecných (Tetrao tetrix) na internetu, neměl jsem ani páru, že tento krásný pták se hojně vyskytuje i v okolí norského Bergenu. Po náhodném zimním setkání s tetřívkem na ostrově Sotra a historkách o tokaništích v bližším i širším okolí jsem si na letošek vytipoval několik míst, na která jsem se zaměřil – netušil jsem, že hned první návštěva přinese fotografické plody...

100. Jubilant - strakapoud bělohřbetý

Když jsem v září loňského roku naposledy aktualizoval seznam druhů vyfotografovaných v Evropě, dostal jsem se k číslu 99. S velkým očekáváním jsem se těšil, který to asi bude druh, který završí první stovku ptáků V té době mě ani nenapadlo, že to bude trvat více než půl roku, než se mi podaří vyfotografovat onen vytoužený stý druh...

Víte že... Sýkora parukářka

Ačkoliv je sýkora parukářka (Lophophanes cristatus) (dříve Parus cristatus) u nás běžně rozšířeným ptákem (250 000 – 500 000 párů), není mezi lidmi  tak známá jako běžné „krmítkové“ sýkory modřinka(Cyanistes caeruleus, dříve Parus caeruleus) nebo koňadřa(Parus major). Je to dáno hlavně tím, že tento drobný pěvec je vázán na lesní prostředí a zraku běžného pozorovatele tak v korunách jehličnanů lehce uchází. Zkušenému pozorovateli však výskyt parukářky těžko unikne...

Na stopě – Bělokurové v zimě

Každý zkušený fotograf a pozorovatel přírody ví, že nejkrásnější okamžiky zažije, když si tzv. vychodí určitou lokalitu sám, když si najde své „vlastní“ místo, kde se vyskytuje druh jeho zájmu. Na druhou stranu si je takový člověk i vědom toho, že vychodit si takové místo znamená spoustu času stráveného venku a mnoho výprav bez jediné vyfocené fotografie, často jen nalehko na okouknutí terénu a vytipování vhodných biotopů...