Jdu na sever, jdu na jih – výlet do Dovrefjell (Norsko)

Část textu ze hry „Dobytí severního pólu“ z divadla Járy Cimrmana jsem použil záměrně – jednak abych připomněl nedávno zesnulého velikána české kultury Ladislava Smoljaka a pak také proto, abyste pochopili, jak je vše relativní. Pokud pojedete z jihočeského Tábora 150 km na sever, přejedete celé Střední Čechy a octnete se v Čechách Severních. Tady v Norsku když vyrazíte z jihonorského Bergenu na severovýchod, stejně jako my s manželkou na začátku června tohoto roku, a ujedete 500 km, budete stále ještě v jižním Norsku a to nemluvím o tom, že Bergen samotný se nachází asi 8 hodin jízdy na sever od nejjižnějšího výběžku Norska! O tom ale psát nechci, chci říci něco o oblasti Dovrefjell a rezervaci Fokstumyra, která se v těch končinách nachází a je jednou z nejvýznamnějších ptačích lokalit Norska.

Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica):

Pokud se někdy vydáte do Norska, nezapomeňte se podívat do oblasti národních parků v horní části jižního Norska – parky Jostedalsbreen, Jotunheimen, Dovrefjell a Rondane patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžete v Norsku vidět – zejména v létě, když roztaje sníh a na podzim, kdy se krajina zalije sytými podzimními barvami.

Budníček větší (Phylloscopus trochilus) při stavbě hnízda:

Návštěvu rezervace Fokstumyra plánuji už delší dobu. Tato lokalita je našincům spíše neznámá – všichni fotografové z Čech znají Runde díky stovkám fotografií papuchalků a dalších útesových ptáků, které poslední dobou sytí internet ale kdo z nich zná malou lokalitu uprostřed hor? Ornitologům je jméno Fokstumyra možná už povědomější a pokud nemají čas a finance na nákladnou cestu k polárnímu kruhu na sever, je tato lokalita vždy dobrou volbou.

Večer v Dovrefjell. Rezervace Fokstumyra s jezírky v údolí vpravo:

Zde v Norsku je toto místo známé především výskytem slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica) a motáka pilicha (Circus cyaneus), kromě těchto se zde ale běžně vyskytuje nebo hnízdí další velmi zajímavé druhy jako potáplice severní (Gavia arctica), strnad severní (Calcarius lapponicus), lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus), jespák bojovný (Philomachus pugnax), kalous pustovka (Asio flammeus), kulík zlatý (Pluvialis apricaria), kulík hnědý (Charadrius morinellus), jeřáb popelavý (Grus grus), bekasina větší (Gallinago media) a další – celkem něco kolem 150 zaznamenaných druhů.

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus):

Jak to tak vždy bývá, člověk si v hlavě maluje, jak lokalita asi bude vypadat a co asi uvidí a ono to je nakonec vždy úplně jinak. V tom je ale krása a radost z neočekávaných setkání – nechápu lidi, kteří jedou někam vyfotit určitý druh ptáka a pak jsou naštvaní, že se jim to nepovedlo a přitom se kolem nich poletuje dalších deset zajímavých druhů…oni ale přijeli vyfotit něco jiného a tak to prostě musí mít za každou cenu! Já jsem doufal, že vyfotím slavíka modráčka a motáka pilicha a že snad uvidím malouse a lyskohona – slavíka jsem nakonec fotil i když ne úplně tak, jak bych si představoval, podařil se i kalous, piliši se motali (no nakonec jsou to Motáci že :- ) stále někde mimo a po lyskonozích ani vidu ani slechu. Zato jsme se neočekávaně střetli se spoustou kukaček (nemyslel jsem si, že je vůbec kdy uvidím zblízka!) a zcela nás ohromila krása tamní krajiny!

Kalous pustovka (Asio flammeus):

Ta krása se nedá vypovědět ani ukázat na fotografiích – tundrovitá krajina se zachovalým permafrostem, pokrytá hustým kobercem šedozeleného mechu; v lánech vřesu ostrůvky zakrslých bříz, na obzoru zasněžené vrcholky hor … stačí si vyjít večer za plot kempu a začít stoupat do kopců – prodíráme se vřesovištěm, nikde ani živáčka, je jedenáct hodin večer a poslední paprsky slunce olizují svah před námi, na to, že je červen je docela chlad – přeci jen jsme ve více než 1000 metrech ….kousek od nás píská kulík zlatý, o kus dál nečekaně vzlétne bekasina větší – pravděpodobně tu mají tokaniště, na úpatí kopce – stálo by za to to tu očíhnout a zkusit si ráno počkat na jejich nádherné rituální tance … no ale musíme se už vrátit, blíží se půlnoc a bude třeba se dobře vyspat, vždyť musíme vstávat ráno ve čtyři hodiny – východ slunce je sice dříve ale přes hory se světlo přehoupne až kolem půl páté, dobrou noc nám dává slavík modráček zpívající z osamoceného ostrůvku bříz vedle pěšinky…

Samice motáka pilicha (Circus cyaneus) na lovu:

Kousek od chatičky: na skalnatých vyvýšeninách pískají Kulíci, z mokřadu před námi se ozývají vodouši a březový háj za mokřadem se ozývá zpěvem drozdů cvrčal...

Na rezervaci Fokstumyra a  okolí jsme měli zhruba 4 dny ale je to tak krásné místo a nabízí tolik možností, že by zde člověk v klidu strávil několik týdnů! Taková krajina neskutečně osvěží – doma je člověk unavený jenom z toho, že celý den kouká do počítače. Zde, docela mimo civilizaci, počítač i televizní signál vstanete brzy ráno, celý den prochodíte po terénu a po polední siestičce vydržíte až do posledního světla abyste další den začali odznova.

Kukačka obecná (Cuculus canorus)

No ale to jsem se nějak zasnil, měl bych přeci psát o tom, jaké ptáky jsme viděli…Fokstumyra je močál (myra = bažina) v údolí mezi dvěma částmi parku Dovrefjell – lokalizace: přibližně 15 km východně od města Dombas po levé straně silnice do Hjerkinnu. Během hnízdní sezóny je rezervace nepřístupná a vstup je povolen pouze na dřevěnou, 7 km dlouhou stezku. Stezka prochází všemi hlavními biotopy rezervace – vřesovištěm, nízkým keřovím se spoustou pěvců, močály s bahňáky, rákosím se strnady, březovými hájky s budníčky i jezírky, na kterých můžete spatřit potáplice severní (Gavia arctica). Pokud budete pečlivě procházet celou stezku a opatrně sledovat dění kolem a naslouchat ptačí hlasy, zabere vám jedno kolečko celé dopoledne.

Konipas luční (Motacilla flava thunbergi)

Rezervace Fokstumyra - mokřad s horským klimatem:

Vůbec nejčastějším druhem, se kterým jsem se v rezervaci setkal je budníček větší (Phylloscopus trochilus) – je zajímavé, že budníčka menšího (Phylloscopus collybita) jsem zde neslyšeli ani jednou. Dalším velice běžným druhem je tu strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) a na některých místech početný konipas luční (Motacilla flava) a to často jako severský poddruh thunbergi s tmavou hlavou. slavík modráček je vidět/slyšet po celé rezervaci ale někdy je oříšek ho po hlasu rozeznat. Někteří jedinci jsou opravdu výteční imitátoři a trochu mě mrzí, že se mi nepovedlo nahrát zvuk jednoho slavíka, který neuvěřitelně autenticky napodoboval hlas vzlétajících husí – v první chvíli jsem se koukal koho že to ke mně větry nesou… :- ).

Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica):

Celkem pravidelně lze pozorovat nad rákosím přelétající motáky pilichy, jen jsem neměl štěstí na bližší kontakt - nedaleko stezky měli v rákosí hnízdo. jeřábi popelaví se vyskytovali v rezervaci pravidelně ale maximálně v počtu 4 kusů a vždy byli velice plaší. Párek kalouse pustovky i jednotlivé ptáky bylo možné zahlédnout několikrát za den v i mimo rezervaci. Místo, na kterém večer lovili bylo mimo značené stezky takže jsem se k nim nedostal ale i tak vznikly nějaké fotografie při náhodných přeletech ptáků – u sov musí být člověk obzvlášť ostražitý a mít oči stále na šťopkách – kvůli jejich tichému letu. Vzpomínám si na jeden okamžik časně ráno, kdy jsem se plížil k vodouši bahennímu (Tringa glareola) a v tu samou chvíli se na obzoru vynořil kalous pustovka a hned vzápětí vylétl z rákosin vodouš šedý (Tringa nebularia) – najednou jsem nevěděl, kam se dívat dřív! Ke kukačkám se dostanu někdy příště, protentokrát snad postačí když řeknu, že jsme tyto ptáky potkávali téměř na každém kroku, škoda jen, že se nepovedla nějaká akčnější fotka…no ale co, jsem rád, že jsem je vůbec měl možnost pozorovat tak zblízka a dokonce vyfotit.

Vodouš bahenní (Tringa glareola)

Dnes to bylo spíše povídací. Myslím že je docela zřejmé, jaké má tato lokalita kouzlo a jaký má potenciál pro zajímavá pozorování a fotografie. Nevím, kdy se do Dovrefjell a rezervace Fokstumyra podíváme příště ale vím, že tento výlet byl jedním z nejkrásnějších, které jsme zde v Norsku absolvovali. Ještě důležitá informace na závěr – Fokstumyra je přírodní rezervace zřízená z důvodu ochrany ptactva tak to při její návštěvě prosím respektujte. Zároveň to není místo, kam přijedete a vyfotíte – většina snímků je dílem čiré náhody a tak trpělivost a umění smířit se s tím, že nic zajímavého nevyfotím jsou nutnou výbavou návštěvníka. Opravdovým milovníkům přírody mohu toto místo jen a jen doporučit – snad mi dáte za pravdu až se budete v pět ráno procházet rezervací a nad hlavou vám budou „mečet“ tokající bekasiny, z křoví vás bude mást svým zpěvem slavík modráček a nad mokřady před vámi se bude ladně vznášet kalous pustovka …

Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea):

Seznam pozorovaných druhů:

Labuť velká (Cygnus olor)

Hvízdák eurasijský (Anas penelope)

Čírka obecná (Anas crecca)

Kachna divoká (Anas platyrhynchos)

Polák chocholačka (Aythya fuligula)

Turpan hnědý (Melanitta fusca)

Morčák prostřední (Mergus serrator)

Bělokur rousný (Lagopus lagopus)

Moták pilich (Circus cyaneus)

Káně rousná (Buteo lagopus)

Poštolka obecná (Falco tinnunculus)

Lyska černá (Fulica atra)

Jeřáb popelavý (Grus grus)

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

Kulík zlatý (Pluvialis apricaria)

Ústřičník velký (Haematopus ostralegus)

Bekasina větší (Gallinago media)

Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

Koliha velká (Numenius arquata)

Vodouš rudonohý (Tringa totanus)

Vodouš šedý (Tringa nebularia)

Vodouš bahenní (Tringa glareola)

Racek bouřní (Larus canus)

Racek chechtavý (Larus ridibundus)

Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea)

Holub hřivnáč (Columba palumbus)

Kukačka obecná (Cuculus canorus)

Kalous pustovka (Asio flammeus)

Rorýs obecný (Apus apus)

Straka obecná (Pica pica)

Vrána šedá (Corvus cornix)

Krkavec velký (Corvus corax)

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

Budníček větší (Phylloscopus trochilus)

Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca)

Slavík modráček (Luscinia svecica)

Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)

Kos černý (Turdus merula)

Drozd kvíčala (Turdus pilaris)

Drozd cvrčala (Turdus iliacus)

Drozd zpěvný (Turdus philomelos)

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas luční (Motacilla flava)

Linduška skalní (Anthus petrosus)

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus)

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)

Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla)

Zvonek zelený (Carduelis chloris)

Čečetka zimní (Carduelis flammea)

Vrabec domácí (Passer domesticus)

______________________________________________________________________________