Jak na přepaly ve fotografii

Tento článek o tom jak si poradit s přepaly ve fotografii jsem napsal pro server Juzaphoto, kde byl publikován v nové sekci nazvané JuzaPhoto Magazine. Juzovy stránky jsou skvělou inspirací pro všechny fotografy přírody a studnicí informací, kde kromě mnoha skvělých článků o základech fotografování a úpravách fotografií najdet i mezinárodní fotografické fórum. JuzaPhoto Magazine je nová sekce diskusního fóra, kde je každý týden publikován nový článek týkající se nějakým způsobem fotografování nebo přírody – přispěvateli jsou samotní návštěvníci fóra a řekl bych, že není od věci naučit se pár triků od kolegů fotografů. Zde je link na JuzaPhoto Magazine.

Teď už ale zpět k samotnému článku – nejsem odborník a ani si nemyslím, že můj postup je nejlepší; existuje jistě mnoho způsobů, jak si s přepaly poradit, tady je postup, který s určitými modifikacemi používám já, berte tento příspěvek spíše jako „pohled do mé dílny“…

Vyvarování se přepalů nebo lépe řečeno přeexponování fotografie je jedním z největších problémů v dnešní digitální době. Zatímco podexponování fotografie, tj. přítomnost zcela černých oblastí bez detailu není obvykle problémem a v některých případech jde dokonce o záměr fotografa – například u černobílé fotografie nebo fotografie kde je vyžadován velký kontrast; přeexponování snímku a tedy nedostatek obrazové informace na opačném konci stupnice jasů (= bílá barva) dokáže naopak kvalitu snímku výrazně zhoršit. K přeexponování fotografie dochází v situaci velkého světelného kontrastu scény, kterou fotografujeme – nejčastěji se tak stane za slunného dne v pravé poledne a nejvíce náchylné k přepalům jsou světlé objekty snímané proti tmavému pozadí, které zabírá většinu plochy (tak jako je tomu v případě fotografie bojujících racků, která doprovází tento článek). Obvyklou ochranou proti přepalům / přeexponování je nastavení korekce expozice na fotoaparátu do záporných hodnot. Někteří fotografové mají dokonce vždy nastavený fotoaparát alespoň o jednu třetinu expozičního kroku do mínusu. Jsou samozřejmě situace, kdy na nastavení fotoaparátu nezbývá čas a kdy je získání výjimečné fotografie prioritou i když nebude technicky dokonalá – jistě je lepší pořídit nedokonalý snímek zajímavé akce než jej nepořídit vůbec! Nakonec grafické editory dneška dokáží doslova zázraky a i snímek, který vypadá na displeji fotoaparátu „příšerně“ lze často zachránit a proměnit v krásnou fotografii. Nakolik jsou úpravy fotografie přípustné a co už je moc by bylo na další dlouhý článek, já se raději smířím s tím, že budu mít po úpravě v editoru zajímavou fotografii než abych snímek rovnou vyhodil – v některých situacích zkrátka dokonalou fotografii pořídit nelze!

Snímek, na kterém ukáži svůj postup je ze série bojujících racků tříprstých z ostrova Runde z června 2008 – celou akci jsem nafotil v pozdních odpoledních hodinách ale kvůli dlouhému letnímu dni v těchto severních šířkách nebylo světlo o nic méně intenzivní než v pravé poledne. Slunce pražilo a já pozoroval racky v jejich útesové kolonii na pobřeží ostrova – zde se vždy něco zajímavého děje – ať už jsou to rackové, kteří odlétají na moře za potravou nebo jedinci vracející se s úlovkem zpět, kteří jsou napadáni v letu chaluhou velkou, a nebo průlet orla mořského, který vždy zvedne celou početnou kolonii do vzduchu. Často mezi racky vypukají spory o hnízdní pozici na útesu – skalní římsu vystlanou trávou někdy po odletu racka zabere jiný pták a při návratu z moře pak začíná pravá krvavá podívaná. Nebudu zacházet do detailů – článek si koneckonců můžete přečíst zde; jakkoliv je ale pozorování kolonie velkým zážitkem, o to větší výzvou je zachytit dění na kartu fotoaparátu. V případě popisované kolonie nastává velmi složitá situace, kdy bílí, sluncem ozáření ptáci létají před tmavou skálou, která je ve stínu. Lze samozřejmě nastavit expozici manuálně na peří osvětleného ptáka ale toto nastavení nebude fungovat v případě, že pták vletí do stínu a naopak. Nejčastějším řešením tedy bude nastavit fotoaparát na funkci priority clony s posunem expozice do mínusových hodnot – v případě ukázky to bylo –1.33 expozičního kroku. Toto nastavení samozřejmě nebude vzhledem k náročným světelným podmínkám fungovat vždy a spolehlivě. Expoziční systém kamery průměruje jasy ve fotografii na požadovanou hodnotu podle našeho nastavení ale nezohledňuje poměr tmavých a jasných oblastí ve fotografii – jinými slovy snímek, ve kterém bude převažovat bílá může být nafocen správně a další snímek, ve kterém budou převažovat tmavé tóny způsobí přepaly v bílých plochách. Podívejme se nyní na zmíněnou fotografii – snímek níže ukazuje, jak vypadá neupravená fotka ve formátu JPEG tak, jak ji fotoaparát automaticky zprocesoval a uložil na kartu – vidíme velký kontrast mezi přesvětlenými bílými plochami a tmavým pozadím skály. Při zpracování fotografie se můžeme pokusit zesvětlit pozadí ale stejně tak jej můžeme ponechat tmavé jelikož hlavním tématem snímku jsou bojující ptáci. Vidíme, že střední tóny (křídla) jsou exponovány správně ale hlava a krk spodního ptáka jsou přeexponované. Detail ukazuje „vypálenou“ plochu na krku ptáka:

Podivmě se nyní, co by se stalo, pokud bychom měli k dispozici právě a jen zmíněný JPEG obrázek – jednoduchým expozičním nástrojem Photoshopu Image – Adjustment – Exposure… (obraz – úpravy - expozice) s hodnotou –0.60 docílíme celkového ztmavení fotografie ale přepálené oblasti budou stále jednolité plochy bez detailu a barevné informace. Obrázek je nyní nekontrastní, tmavý a zároveň postrádá detail.

Jednoduché ponaučení zní – fotografujte vždy do formátu RAW! S přeexponovaným obrázkem ve formátu JPEG toho již moc nezmůžeme – jedna cesta je naklonovat do postiženého místa nepřepálenou část snímku což už je ale velký zásah do fotografie a ne vždy je taková úprava úspěšná – jsme přeci hlavně fotografové a ne grafici!

Proč je tolik důležité fotit do formátu RAW? Protože tyto soubory obsahují minimálně zpracovaná obrazová data a poskytují nám mnohem více prostoru pro následné úpravy fotografie bez ztráty informace, detailu a barvy včetně úpravy jasů a obnovení detailu z přeexponovaných oblastí.

Poznámka: RAW neumí zázraky, pokud expozici totálně „pokoníme“ a přepaly jsou příliš rozsáhlé, ztrátě detailu se nevyhneme! Je vždy nutné nastavit si předem fotoaparát alespoň přibližně pro podmínky, ve kterých budeme fotit.

Následující animace ukazuje jeden z běžných RAW-konvertorů (Photoshop Camera Raw), který červenou barvou signalizuje přítomnost přeexponovaných oblastí. Histogram je na pravé straně spektra (bílá barva) „useknutý“ což nám říká, že v jasech (bílých barvách) dochází ke ztrátě barevné informace (detailu). V nastavení konvertoru je mnoho parametrů, se kterými si můžete donekonečna hrát pro lepší výsledek (Jas, Kontrast atd.), protentokrát se soustředíme jen na to nejdůležitější nastavení, kterým disponuje každý i ten nejzákladnější software a tím je expozice (exposure). Posunem jezdce expozice na –0.60 se nám obrázek změnil a jak vidíme na animaci, oblast zvýrazněná červenou barvou zmizela což nám signalizuje, že obrazová data z přeexponované oblasti byla zachráněna. Pohledem na histogram se můžeme ujistit, že celé spektrum jasů je nyní bezpečně mezi oběma krajními hodnotami a že tedy nedochází ke ztrátě barevné informace.

Snímek níže ukazuje detail upraveného RAW souboru – na rozdíl od upraveného JPEG souboru vidíme v přeexponované oblasti detaily a fotografie si stále zachovává přijatelný kontrast.

Jelikož je snímek stále ještě velmi kontrastní, použiji filtr Photoshopu Shadows/Highlights (v češtině patrně nazvaný světla/stíny: Image – Adjustment – Shadows/Highlights) abych zobrazil více detailu v pozadí a zároveň zredukoval jas přeexponovaných oblastí. Filtr Shadows/Highlights je velmi užitečný nástroj ale musí být používán s velkou obezřetností protože velmi snadno vytváří ve fotografii artefakty, halo kolem hran a také ovlivňuje odstín barev. Defaultně je nástroj nastaven s příliš velkými hodnotami a pouze pro stíny – potřebujeme tedy nastavit menší sílu filtru – zde jsem nastavil sílu (Amount) na 15%, tonální šířku (Tonal Width) – tedy rozsah tmavých odstínů, které budou filtrem postiženy na 30% a Radius jsem nechal nastavený na 30px – pokud snížíme radius na minimum, ztrácí fotografie lokální kontrast. Sílu filtru pro světla/jasy (Highlights) nastavím na 40% a tonální šířku na 30% abych ztmavil jasné plochy. Tyto hodnoty jsou možná vhodné pro danou scénu ale budou se lišit obrázek od obrázku, navíc každý má jiný cit a vnímání, jak má výsledná fotografie vypadat.

Na obrázku níže je detail původně přeexponované oblasti poté, co jsem aplikoval filtr Shadows/Highlights. Na krku vidíme pruh peří, který je stále ještě dost jasný v porovnání s okolním peřím. Zde už je na nás, jestli obrázek necháme tak jak je a nebo se pokusíme danou oblast ještě trochu ztmavit.

Spíše jako příklad se podíváme jak na to, pokud chceme lokálně ztmavit danou oblast – nejjednodušší technikou je použít nástroj “Burn tool”, který je určen právě pro takovéto aplikace. Platí stejné pravidlo jako u předchozího filtru – nástroj je užitečný ale musí být používán s rozmyslem – v mém případě jsem nastavil expozici (Exposure) na velmi nízkou hodnotu 4% a Range (rozsah) na Highlights (jasy). Pak stačí už jen párkrát přejet danou oblast štětcem a postupně jí ztmavit tak aby přechod do okolního peří byl pozvolný a vypadal přirozeně - viz. obrázek níže

To je v podstatě vše ohledně toho, jak se vypořádat s přeexponovanými oblastmi na fotografii. V této fázi úprav obrázku následuje doladění obrázku – většinou úprava barev (pokud nebyla provedena již v RAW convertoru), nasycení barev a úprava úrovní, případně křivek.

Během práce s Photoshopem jsem se naučil jeden zajímavý trik – filtr Shadows/Highlights lze s úspěchem používat na zlepšení lokálního kontrastu. Pro zlepšení lokálního kontrastu se běžně (hlavně v krajinářské a portrétní fotografii) používá filtr „Unsharp mask“, na který jsou ale citlivé právě jasné oblasti fotografie – při použití Unsharp mask často dochází k splývání světlých oblastí do větších přeexponovaných ploch a ke ztrátě detailu. Při použití filtru Shadows/Highlights naopak detail získáme a potlačíme přepálená místa – jak tedy na to: Spustím filtr Shadows/Highlights, nastavím sílu Shadows na 0 a naopak aktivuji filtr pro Highlihts - opět nastavení hodnot se bude lišit obrázek od obrázku a zde uvedené hodnoty nejsou nutně ideální a budou záviset mimojiné na rozlišení fotografie, platí však jednoduchá zásada, že Radius by měl být nastavený spíše na nižší hodnoty. Protože tento filtr může způsobovat ve fotografii nepříjemné artefakty a halo kolem hran, aplikuji jej pouze lokálně s použitím vrstev.

Níže je animace ukazující rozedíl mezi fotografií tak jak ji uložil fotoaparát ve formátu JPEG a naší výslednou fotografií zpracovanou z formátu RAW:

Poznámka na závěr: V tomto tutorialu jsem používal Photoshop SC5 Extended a vestavěnou funkci Shadows/Highlights. Zcela určitě je mnoho dalších cest jak dosáhnout podobného efektu – například vytvořením dvou fotografiíí z RAWu s různou expozicí a jejich pečlivým překrytím pomocí vrstev.