Home Fotoblog Výlety a fotografie Namíbií cestou necestou

Mapa návštěvníků

Nejnovější fotografie

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

Nejnovější v portfoliu

Poslední články

Poslední pozorování

Čtvrtek, 28 Říjen 2010 22:21

Namibií cestou necestou

 

Jak už to tak u mě bývá zvykem, častěji než bych jezdil na fotografické výpravy, využívám pro focení přírody pracovní cesty – nejinak tomu bylo i na přelomu tohoto září a října, kdy jsem s 2 kolegy strávil tři týdny v Namibii. Bylo to cestou nebo necestou? Pokud bych definoval cestu jako asfaltovou silnici, pak to byl spíše výlet necestou - nebýt naší spolehlivé terénní Toyoty, patrně bychom stále ještě trčeli uvízlí někde v moři písku nebo na „Orupembe road“, která se prostě nedá projet!

 

 

Večerní siluety u Purrosu

IMG_0184PS

 

 

Pracovní cesta neslouží primárně k focení, což znamená, že jsem se musel přizpůsobit geologické náplni výletu ale musím uznat, že kluci vycházeli mým fotografickým přáním maximálně vstříc. Vzhledem k programu a časovým možnostem jsme se pohybovali převážně v aridních oblastech s minimem živé přírody takže známé rezervaci Etosha nebo prvotřídní tahové lokalitě Walvis Bay jsme se obloukem vyhnuli. Velkou nevýhodou bylo i horké počasí bez mráčků takže k focení jsem se snažil využít alespoň rána a večery. Nocleh jsme se snažili najít vždy v nějakém zákoutí s alespoň pár stromy, kde byla tudíž i nějaká šance na výskyt ptáků. Berte tedy tento článek jako jakousi zprávu z cesty a první seznámení se s tímto jihoafrickým státem, dnes to nebude o ptácích…

 

Cestovní mapa naší třítýdenní cesty po Namibii

mapa

 

První návštěva afrického kontinentu mě navnadila hned při přestupu v Johannesburgu, kdy co chvíli kolem letištní haly přeletělo hejno volavek nebo zoborožců. Po příletu do Windhoeku, hlavního města Namibie, jsme se ještě ani nestihli pořádně aklimatizovat a já už začal s foťákem v ruce honit ptáky na dvorku rodiny Steinerů, u kterých jsme bydleli – co pták to pro mě zcela nový druh – byl jsem nadšen a natěšen na následující dny v divočině…

 

U Steinerů na dvoře – myšák bělohřbetý (Colius colius)

IMG_8216PS

 

Cestou na sever jsme pozorovali kolem silnice mandelíky, ťuhýky a řadu dalších ptáků, které jsem nedokázal pojmenovat, vše vypadalo slibně. Naší první noclehárnou byl kemp v Outju – po večerní vycházce kolem kempu jsem musel uznat, že ptáci v Africe jsou stejně plaší jako jejich evropští příbuzní a pochopil, že nejjednodušeji se k ptákům dostanu v těch místech, kde jsou na lidi zvyklí – tedy přímo v kempu!

 

Plachá čejka šedoprsá (Vanellus lugubris)

IMG_8559PS

 

Další den pokračujeme na západ a opouštíme asfaltovou silnici, teď budeme dva týdny brázdit prašné cesty a pouště vyprahlého namibijského pobřeží. Konečně se také setkáváme s místní velkou faunou – na cestě mezi Outjem a Palmwagem potkáváme první žirafy, zebry a antilopy…

 

IMG_8650PS

 

Nocujeme kousek za Sesfontein, ubývá vegetace a zvířat…

 

Východ slunce u Sesfontein

IMG_8719PS

 

Prašné cesty nás vedou savanou dál směrem k Purrosu…

 

Antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis)

IMG_8747PS

 

Purros – to co na mapě působí jako město je ve skutečnosti pár chýší v blízkosti vyschlého koryta řeky. Koryto se stáčí do skalnatého terénu a vytváří těsný kaňon Hoarusib známý svou populací Lvů. Vzácná voda a vegetace láká i ostatní savce – potkáváme první stádo slonů…

IMG_8781PS

 

Nocujeme na poušti již nedaleko pobřeží, vegetace je velmi řídká. Ráno přejíždíme hranice parku Skeleton Coast (Pobřeží koster) a míříme do oblasti Cape Fria, kde strávíme dalších 5 dní. První večer děláme malý výlet na pobřeží Atlantiku – ze základního tábora je to asi 10 km solnou plání. Zatím nejsilnější zážitek, připadal jsem si jako kluci v Cestě do pravěku – neporušené pláže na desítky a možná stovky kilometrů kolem, žádné stopy po turistech, divoká příroda – to vše díky tomu, že pro vstup do parku je nutné speciální povolení a také díky odlehlosti tohoto koutu Namibie.

 

Cape Fria

IMG_9125PS

Za to, že kousek od rozbouřeného moře začíná jedno z nejvyprahlejších míst světa mohou chladné mořské proudy a vítr vanoucí z pevniny – téměř žádná vláha se nedostane do vnitrozemí. Pozorujeme kraby schovávající se v příboji a na pláži nacházíme prvního a také jediného štíra celé naší cesty. Mé představy o výskytu nebezpečných zvířátek v Namibii byly hodně přehnané!

 

Krab v příboji

IMG_9086PS

 

Štír

IMG_9147PS

Během pěti dní ve vyprahlém terénu jsem viděl jen 4 druhy ptáků – rorýse, rákosníka, skřivana a vránu. Fotit v ostrém poledním slunci téměř nemělo cenu a tak jsem byl rád za jeden večer, kdy jsme v terénu vydrželi až téměř do večera a stíny skal začali krajinu pěkně modelovat…

 

Odpolední krajina u Cape Fria

IMG_9235PS

 

Cestou z Cape Fria směrem k hranicím Angoly jsme projížděli prvními většími dunami…

IMG_9369PS

 

Náhoda mi přivedla do záběru i tohoto pasoucího se oryxe…

 

Oryx jihoafrický (Oryx gazella gazella)

IMG_9343PS3

A hned pod dunami objevil Honza tohoto krásného chameleóna…

IMG_9395PS

První půlku výletu se nám v noci schovával měsíc takže bez sebemenšího světelného smogu bylo noční focení v Namibii dokonalé…

 

Nocleh v kaňonu pod Mléčnou dráhou

IMG_9433PS

 

A siluety v prvním ranním světle

IMG_9484PS

Nejsevernějším bodem naší cesty byla hranice s Angolou, respektive řeka Kunene – oáza zeleně uprostřed vyprahlých skal. V řece se ale prý neradno koupat – kvůli místním krokodýlům.

 

Řeka Kunene a večerním světlem ozářené hory na angolské straně

IMG_9580PS

Pohled od řeky na jih – horká Namibie

IMG_9842PS

 

Cesta zpět do Purrosu byla nejdivočejší a Orupembe road, o které jsem se zmínil v úvodu byla na první pohled místy opravdu nesjízdná – nemám ponětí, jak to ta Toyota, i když měla náhon na 4 kola a vysoký zdvih, dokázala. Odměnou za horké chvilky na cestě byl nocleh ve vyschlém řečišti nedaleko Orupembe – krásnou krajinu ráno domalovaly bílé mraky – jinak nás celou cestu doprovázela vymetená obloha - a také první setkání s vlhami, na které jsem se tak těšil…

 

Ranní krajinka u Orupembe

IMG_9991PS

Vlha vlaštovčí (Merops hirundineus)

IMG_0061PS

Kemp v Purrosu byl něco jako luxusní hotel v Paříži – po 10 dnech jsme se konečně mohli vysprchovat a v okolí bylo opět trochu více živo. Ráno jsem vyrazil za ptáky ale scénář byl skoro navlas stejný jako v Outju před deseti dny – ptáci kolem kempu byli spíše plaší a když jsem se vrátil na snídani, ptali se mě ze srandy kluci, kterého zoborožce si chci vyfotit – okolo našeho ležení se motali asi 3 a téměř se nechali krmit z ruky. Byli tak drzí, že se nám dokonce dobývali do auta…

 

Zoborožec jihoafrický (Tockus leucomelas)

IMG_0365PS

 

Po vyčerpávajících dnech v pouštních oblastech jsme si chtěli odpočinout u moře a zamířili podél pobřeží na jih – první zastávkou a noclehárnou byl Torra Bay – opuštěný kemp, kde nám neustále vítr foukal písek do jídla a kde nás hejno nocujících kormoránů bombardovalo svými smradlavými výměšky.

 

Opuštěný kemp v Torra Bay – věž v noci okupuje hejno kormoránů

IMG_1039PS

 

Šakal čabrakový (Canis mesomelas)

IMG_0793PS

Další den nás čekala cesta do Swakopmundu se zastávkou na Cape Cross známém populací až 100 000 lachtanů jihoafrických

 

Lachtan jihoafrický (Arctocephalus pusillus)

IMG_1067PS

Poslední zastávkou na cestě Namíiií byla návštěva namibijské pouště Sossusvlei – místo je sice hojně navštěvované turisty ale zanechalo na mě největší dojem z celé Namibie – obrovské duny a údolí mrtvých stromů Deadvlei byla prostě magická místa! Škoda, že jsme na ně měli jen jedno krátké ráno, více ale v samostatném článku…

 

 

Ranní paprsky v Deadvlei
IMG_1096PS

 

Aktualizováno Čtvrtek, 27 Leden 2011 08:51
 
Komentářů (11)
  • Petr Bambousek  - Povedené!

    Moc fajn článek, Jirko! Ten chameleon je nádhernej!!!

  • Jirka

    Diky Petre! Ten chameleon byla vicemene nahodna ale krasna podivana - mam roztresene video, kde se pomalu sune piskem a meni barvu az zustane ve strnule poloze dokonale maskovany s okolim - uzasny tvor!

  • Pavla

    Jirko, techto par fotek me silene natesilo na zbytek obsahu tveho fotaku z Namibie - to bude podivana!!! Chameleon je fakt povedenej (a to je videt ;-), moc se mi libi sakal - zajimalo by me jak daleko byl.

  • Jirka

    Diky Pavlo! Bohuzel na foceni opravdu nebylo moc casu a prilezitosti, bylo spatne svetlo takze tech fotek uz tolik nebude ale jeste se neco najde - urcite dva clanky o ptacich a jeden o foceni v dunach - tam to bylo najkrasnejsi - viz posledni fotka. Sakal se drzel min 30 m daleko ale zde jsem mel stesti - lehnul si na pisek za dunu takze jsem se k nemu mohl nenapadne priplizit - dostal jsem se tak na 12 metru, pak zase zdrhnul...

  • pali hradisky  - pekné

    pekný článok ... keď budem veľký, tiež pojdem do Afriky ... na slony

  • Jirka

    Diky pali, ja az budu velky, tak pojedu na Sibir...na ptaky :-)

  • Honza Veber  - Skvělá

    reportáž a mně samozřejmě udělala největší radost ta vlha vlaštovčí ;-), ale i jinak nádherné fotečky!! jo, Afrika, to je fakt diagnoza...
    Honza

  • Jirka

    Pochvala od africkeho profika potesi Honzo ;-) Ty vlhy byly opravdu krasne, samotneho me prekvapilo, jak me dostaly svou krasou a eleganci!

  • Jirka

    Diky Tomasi, byla to zajimava zkusenost a rozhodne zeme, kterou stoji za to navstivit.

Přidat komentář

[b] [i] [u] [s] [url] [quote] [code] [img]   

Security

Prosím=vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana