Home Fotoblog Výlety a fotografie Papuchalkové ostrova Skomer

Mapa návštěvníků

Nejnovější fotografie

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

Nejnovější v portfoliu

Poslední články

Poslední pozorování

Sobota, 07 Červen 2008 13:29

 

Ostrov Skomer – za papuchalky do západního Walesu

Skomermap

Ostrov Skomer ležící na jihozápadě Walesu lze v mnoha směrech přirovnat k norskému ostrovu Runde, který je jistě lépe známý všem českým milovníkům ptáků, zvláště díky poutavým reportážím Jaroslava Cilera a Ondřeje Prosického.  Kromě Podobné rozlohy a faktu, že se v obou případech jedná o ptačí kolonie na ostrovech, pojí obě místa ještě jeden fakt – většinu návštěvníků sem přitahují tisíce papuchalků bělobradých (Fratercula arctica), které lze pozorovat a fotografovat z bezprostřední blízkosti. Tím pravým klenotem ostrova Skomer však není papuchalk ale buřňák severní, který se zde vyskytuje v největší kolonii na světě. Tato reportáž je shrnutím dvou dní, které jsme na ostrově strávili. Bohužel ostrov Skomer je přístupný pouze lodí na omezenou dobu a protože pouhých 16 míst na přenocování je nutné zarezervovat dostatečně předem, strávili jsme na ostrově během 17. – 18. května 2008 celkem pouze 8 hodin. I tak to však stálo za to…

 

Papuchalk bělobradý na moři

IMG_2952PS

 

Skomer

Ostrov Skomer o rozloze 307 hektarů (přibližně 3.5 x 2 km) a průměrnou nadmořskou výškou kolem 60 m je po Anglesey druhým největším ostrovem Walesu. Leží v Pembrokeshire na jižním výběžku St Bride´s Bay a je tvořený převážně silurskými vulkanity a méně odolnými sedimentárními horninami, které díky snadnějšímu zvětrávání umožnily vznik členitého terénu ostrova a zejména jeho strmých útesů, na kterých sídlí jedna z největších ptačích kolonií Evropy.

IMG_2718PS

První historická zmínka o ostrově Skomer pochází z počátku 14. století a váže se k odchytu králíků, kteří sem byli přivezeni na konci 13. století. Ačkoliv lov divoce žijících králíků ustal s příchodem nákazy mixomatózou roku 1950, stav králičí populace na ostrově je dnes přirozeně udržován zejména díky tomu, že králíci jsou pravidelnou součástí jídelníčku místních dravců – ať už jsou to sovy, rackové nebo havrani. IMG_2880PS Přesto nelze nevidět, jak dlouhodobá přítomnost králíků během století poznamenává tvář ostrova – na vyhrazených oplocených plochách lze pozorovat hustý porost flóry, který kontrastuje s řídkou a chudou vegetací na nechráněných místech.

Ostrov Skomer byl osídlen již v prehistorických dobách a v posledních stoletích sloužil převážně k farmaření. Roku 1958 byl ostrov vykoupen ze soukromého vlastnictví nadací Wildlife Trust of South and West Wales a r. 1959 se stal národní přírodní rezervací. Chráněny jsou dnes i menší ostrovy a území v okolí Skomeru stejně jako okolní vody Atlantiku.

 

 

Ptáci ostrova Skomer

IMG_0794PS IMG_3409PS

Nejpočetnějším ale zároveň nejobtížněji pozorovatelným ptákem ostrova Skomer je buřňák severní (Puffinus puffinus) - přes 100 000 párů, který spolu s ca 45 000 páry hnízdícími na nedalekém ostrově Skokholm představuje přibližně polovinu světové populace tohoto druhu. Většina nor, kterými je celý ostrov doslova provrtán jako ementál, je dílem právě buřňáka severního. Přes den se tito ptáci zdržují na moři daleko od ostrova a v bezpečí před dravými ptáky. Na ostrov se ptáci vracejí až za tmy a za ohlušujícího křiku hledají své hnízdicí nory. Pro pozorování buřňáka severního je nutné zarezervovat si s dostatečným předstihem přenocování na ostrově – v chatě místních průvodců je místo pro 16 lidí. Pro ostatní návštěvníky jsou pak jedinou zmínkou přítomnosti buřňáka severního kromě všudypřítomných nor také zbytky koster se zachovalými křídly – pozůstatky noční hostiny racka mořského (Larus marinus), který je tím největším nebezpečím pro vracející se buřňáky. Hnízdící pár se podle pozorování vrací vždy do stejného hnízda a klade jedno vejce na kterém sedí 51 dní. Po vylíhnutí trvá dalších 70 dní než se mladí ptáci vydají z podzemních nor na svůj první let – to je nejčastěji během září. buřňáci severní pak táhnou do jižního Atlantiku, kde přezimují na pobřeží Brazílie, Uruguaye a Argentiny. Buřňáci severní se dožívají věku i přes 30 let.

Dalším podobně mysteriózním ptákem aktivním pouze po západu slunce je buřňáček malý (Hydrobates pelagicus), který zde však hnízdí pouze v počtu přibližně 100 párů na kamenitém pobřeží daleko od vyhrazených stezek pro návštěvníky.

IMG_3073PS IMG_3020PS

Ostatní významněji zastoupené druhy na ostrově jsou turisty nejvíce vyhledávaný papuchalk bělobradý (Fratercula arctica) - ca. 6 000 párů, Alkoun úzkozobý (Uria aalge) - přibližně 14 000 jedinců, alka malá (Alca torda) – ca. 4 000 jedinců, racek tříprstý (Rissa tridactyla) – ca. 2 000 párů, buřňák lední (Fulmarus glacialis) – kolem 700 párů a samozřejmě všudypřítomní rackové ve velkém počtu – kromě již zmíněného racka mořského (Larus marinus) a racka tříprstého (Rissa tridactyla) ještě racek žlutonohý (Larus fuscus) a racek stříbřitý (Larus argentatus).

Řada dalších ptáků, kteří se na ostrově Skomer vyskytují ve větším či menším množství zahrnuje celou škálu druhů od pěvců přes bahňáky a krkavcovité až po dravce.

 

 

 

Ptačí město Wick

IMG_3287PS

Zdaleka nejzajímavějším a pro návštěvníky nejpřitažlivějším místem je útes Wick v jižní části ostrova Skomer. Zatímco jeho jižní strmá stěna je domovem kolonií racka tříprstého, alkouna úzkozobého, alky malé a buřňáka ledního (odspodu nahoru), protější pozvolnější a hlinitý svah je útočištěm papuchalka bělobradého. IMG_3293PS V tomto místě prochází vyznačená stezka pro návštěvníky přímo kolem nor papuchalků a tak není neobvyklé pozorovat papuchalka neobratně se motajícího po stezce před nohama turistů nebo přebíhajícího stezku směřujíce do své nory. papuchalci jsou zde na přítomnost lidí tak zvyklí, že se někdy nechají fotografovat ze vzdálenosti jednoho metru. V době naší návštěvy v polovině května většina párů teprve chystala hnízdní noru a tak jsme bohužel nemohli sledovat papuchalky nosící v zobácích z moře na hnízdo malé rybky.

IMG_2699PS

Kromě útesu Wick, kde lze papuchalky pozorovat asi nejlépe, jsou další kolonie v okolí zálivu North Haven, který je zároveň přístavištěm a výchozím bodem každé návštěvy ostrova. North Haven je také ideálním místem pro fotografování alek a alkounů, kteří se vyhřívají na útesech doslova pár metrů od mola a kteří jsou v ostatních částech ostrova mimo dosah teleobjektivu.

 

Jak se dostat na ostrov Skomer

IMG_3257PS

Od 1. dubna do 31. října jezdí na ostrov Skomer loď, která pojme 50 cestujících. Loď vyjíždí z přístavu Martin´s Haven na jižním výběžku poloostrova Marloe a po ca. 15 minutách přijíždí do zálivu North Haven na ostrově Skomer. První ranní jízda je většinou v 9.00 hod a poslední v 11.00, vše ale záleží na počasí a počtu turistů. Dobré je být na místě včas a předem se zeptat na předpokládané odjezdy lodí a případné výluky – ostrov je zavřený každé pondělí a také několik dní během května až června kdy na ostrově probíhá počítání ptáků. Zpět z ostrova se loď vrací přibližně v 15.00 – 16.00 hod. Cena za dopravu je 9 Liber za dospělého a navíc se platí vstup na ostrov 6 Liber (květen 2008).

IMG_3259PS

Terej bílý (Morus bassanus), kterého lze občas na ostrově zahlédnou většinou jen prolétá směrem na západ do moře, kde na malém ostrůvku Grassholm hnízdí pravidelně kolem 30 000 párů tohoto krásného ptáka. K ostrovu Grassholm se po předchozí domluvě konají plavby na nafukovacím člunu – více info najdete na www.dale-sailing.co.uk nebo www.grassholm.com.

Ideálním výchozím místem pro návštěvu ostrova Skomer je kemp Foxdale Guest House www.foxdaleguesthouse.co.uk v Marloes, který leží pouhé 3 kilometry od přístavu Martin´s Haven odkud ráno vyjíždí loď na Skomer. Po několika stech metrů chůze od kempu se lze dostat na skalnaté pobřeží, kde je možné pozorovat různé druhy ptáků – hlavně pěvce žijících v remízcích mezi pastvinami nebo malou kolonii buřňáka ledního hnízdící na útesech.

 

Papuchalk bělobradý

IMG_3374PS

Ostrov Skomer a jeho okolí jsou místa, které stojí za to navštívit takže pokud budete mít cestu kolem, tak jako my letos v květnu, určitě neváhejte!

Aktualizováno Čtvrtek, 03 Únor 2011 08:52
 
Komentářů (25)

Přidat komentář

[b] [i] [u] [s] [url] [quote] [code] [img]   

Security

Prosím=vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana