Na stopě – Bělokurové v zimě

Každý zkušený fotograf a pozorovatel přírody ví, že nejkrásnější okamžiky zažije, když si tzv. vychodí určitou lokalitu sám, když si najde své „vlastní“ místo, kde se vyskytuje druh jeho zájmu. Na druhou stranu si je takový člověk i vědom toho, že vychodit si takové místo znamená spoustu času stráveného venku a mnoho výprav bez jediné vyfocené fotografie, často jen nalehko na okouknutí terénu a vytipování vhodných biotopů...

Ptáci Namibie 3/3

Minulé vyprávění jsem skončil blízko Orupembe, na naší zpáteční cestě od hranic s Angolou. Po příjemném setkání s vlhami vlaštovčími jsme se další den přesunuli na jih a přenocovali v kempu v Purrosu, kterým jsme zhruba o deset dní dříve projížděli na cestě na pobřeží koster. Kempy se nakonec ukázaly jako nejlepší místa pro fotografování, neboť přitahovaly množství druhů, a ptáci byli navíc zvyklí na přítomnost lidí.

Únor bílý, pole sílí

Únor bílý, pole sílí – pořekadlo, které se jistě hodí do české krajiny, ne už tak do norského Bergenu. Stejně jako loňský rok i letos se počasí na západním pobřeží Norska chová poněkud neočekávaně a  místo uplakaného počasí se potýkáme s mrazy a sněhem, zrovna včera zase trochu napadlo a to už jsme mysleli, že jaro klepe na dveře…

Jedné tradici však zůstalo i letos místní počasí věrné – zatažená obloha a zimní pološero, v kterém se člověku nechce vytáhnout paty z domova a které neslibuje mnoho fotografického vyžití...

Ptáci Namibie 2/3

Předchozí díl putování Namibií jsme skončili v kaňonu Hoarusib nedaleko Purrosu, kde jsme potkali docela početnou populaci různých „vodomilných ptáků“. Ten samý den jsme kaňon opustili a vydali se napospas horké poušti na namibijského Pobřeží koster...

Ptáci Namibie 1/3

Tak jako pokaždé, když navštěvuji naprosto neznámé lokality jsem byl i při výletu do Namibie zvědavý, co náhoda přivede do cesty mého fotoaparátu. Před odletem se mi ve snech honily hlavou roztodivné příběhy a skutečnost byla nakonec jako vždy naprosto jiná. S představou, že Afrika je pro fotografa místem zaslíbeným a zároveň vědomím, že se na naší pracovní geologické cestě budeme „úspěšně vyhýbat“ všem přírodním magnetům Namibie jsem na konci září 2010 nastupoval do letadla se zdravým pesimismem v srdci...

Noční fotografie z Namibie

Focení noční oblohy v Namibii bylo jedním z hlavních a vlastně jediných důvodů, proč jsem si sebou vezl v kufru stativ. Krásná viditelnost jižní hvězdné oblohy bez světelného znečištění byla více než lákavá. Sledovat oblohu na poušti, kde široko daleko není živáčka bylo opravdovým zážitkem...

Sossusvlei - Smrtelně krásná poušť

Na světě jsou místa tak krásná a tajuplná, až nad tím rozum zůstává stát; místa, která člověka posadí s užaslým výrazem na zem a nutí ho se dlouze kochat a podivovat se nad tou nádherou, kterou příroda dokáže vytvořit. Přesně to bych býval udělal v Namibijské poušti Sossusvlei, pokud bychom na celou návštěvu tohoto magického koutu světa neměli jen jedno jediné dopoledne…

Brkoslavi se valí do Čech

Milovníci přírody, pozorovatelé ptáků i fotografové si jistě dobře pamatují poslední velkou invazi brkoslavů severních (Bombycilla garrulus) v České republice v zimě na přelomu let 2008/2009. Měl jsem štěstí, že jsme se na vánoce té zimy také dostali domů do Čech a mohli být při tom. Bohužel jsme v té době byli bez auta a tak zatímco po krajině “vyzváněla“ velká hejna krásných brkoslavů, já jsem byl doma v Košíně u Tábora a doufal, že některá skupinka třeba zalítne i k nám. Během těch pár dní jsem viděl brkoslavy nesčetněkrát ale šanci k focení jen jednu jedinou – hejnko brkoslavů usednuvší na sousedovic jabloň mi dovolilo sotva pár cvaků proti obloze...

Mistr stavitel – Snovač žlutý

Ačkoliv jsem se v Namibii velmi těšil do divoké přírody, dá se říct, že nejzajímavější záběry avifauny jsem pořídil na dvorku Steinerů ve Windhoeku (viz předchozí článek Namibií cestou necestou)! Hned po příjezdu jsem si všiml nápadných kulovitých hnízd spletených z trávy a připoutaných ke křoví k nimž často přilétali nádherně zbarvení samečči snovače žlutého (Ploceus velatus). To jsem ještě netušil, jak sladké plody bude toto setkání mít...

Namibií cestou necestou

Florida XIII – co se jinam nevešlo

Florida XII – Fort Desoto

Ostrov Fort Desoto u západofloridského města St. Petersburg pro mě zůstane, jak už jsem zde někde psal, nejlepší lokalitou slunného státu. Pokud chcete vidět velké množství různých druhů ptáků na jednom místě, určitě zamiřte na toto kouzelné ptačí místo...

Florida XI – zblízka

To, co mě dnes, po několika letech focení ptáků fascinuje, je detail. Nejzajímavější fotografie ptáků jsou samozřejmě ty, na kterých se něco děje, kde je nějaká akce. Takové fotografie jsou ovšem často dílem náhody nebo dlouhého čekání na vytoužený okamžik. Fotit staticky sedící zvířata se může zdát nudné ale člověka často překvapí, čeho všeho si nevšimne, dokud se nepodívá na fotografie ptáka v přiblížení. Jsem velkým fanouškem detailních pohledů na zvířata, obrázků, kde je vidět doslova každé peříčko, kde si teprve člověk uvědomí krásu a rozmanitost přírody. Florida je ideálním místem, kde se lze k ptákům dostatečně přiblížit a pořídit takové fotografie. Zde je výběr několika „portrétních“ fotografií floridských ptáků …

Florida X - Volavky

Florida je země volavek, setkáte se s nimi doslova na každém kroku. Když se podíváte do atlasu rozšíření ptáků, zjistíte, že na Floridě běžně najdete 12 z 13 druhů volavek, které se vyskytují v USA. Kolik z toho se jich dá vidět během krátké návštěvy Floridy? Počítejte se mnou...

Podzimní tah – pár fotek

„Nastal podzim, ale mě to nevadí, já mám podzim ráda“ říká Helenka Součková v Hrdém Budžesovi. Já mám také podzim rád, protože nastává pravidelná migrace ptactva do jižních zeměpisných šířek a mám tak možnost potkat druhy, které se tu jinak přes léto nevyskytují. O víkendu jsem zamířil, jako každý podzim na lokalitu Herdla u Bergenu – výběžek ostrova Askoy je ideální zastávkou ptáků na tahu a zároveň místem pro dočerpání zásob na dalekou cestu...